Po stopách čaje, vanilky a pepře.

„Jak daleko to můžu posoudit, nebylo nic opomenuto – ani lidmi ani přírodou – udělat z Indie tu nejzajímavější zem pod sluncem. Nic nebylo zapomenuto, nic nebylo přehlédnuto.“
Mark Twain

Slavný americký spisovatel byl touto zemí právě tak okouzlen jak SONNENTOR tým na cestě po Indii.

Chtěli jsme poznat osobně lidi bydlící tisíce kilometrů daleko, se kterými spolupracujeme a udělat si obrázek o jejich práci. Naše zástupkyně značky SONNENTOR v Německu Heide Rutten si vedla deník….

Den 1: Příjezd do Kalkaty a společně s Nibir Bordolli manažerem firmy Mr. Bansals Darjeeling Tea Easte jsme letecky pokračovali do Bagdogry. Dělal nám průvodce po Darjeelingu. Přistání bylo trochu chaotické. Byli jsme unavení po 14 hodinovém letu, během kterého jsme mohli obdivovat vrcholky Himalájí. Východ z letiště nabyl jednoduchý, nosiči chtěli vzít za pár rupií naše zavazadla i když byly na kolečkách.

Pak nás vyzvedlo auto, které nás zavezlo do Kurseong – Darjeeling. Je to neuvěřitelné co všechno jsme po cestě mohli pozorovat! Neobvyklá jízda po levé straně nám dává pocit, že každým okamžikem do nás musí někdo narazit. Řidič je stejně šílený jako provoz. Na cestě jsou všude díry, které se musí objet. Pozorujeme krávy, psi, rikši, voli táhnoucí káry, chodce a to vše za doprovodu Hollywood muziky z rádia. Řidič se uklání a hlasitě plive z vozu. Neobvyklé, ale na letišti visí tabule: No spitting please! Teď už tomu rozumím.

Je velmi teplo a těžký vzduch mají na svědomí malé ohníčky před domy. Potkáváme celé karavany džípů, které jsou plně naloženy náklady, kameny, lidmi, balíčky a zvířaty. Cesta je velmi klikatá a Hannes je mírně pobledlý. Ani se nedivím, sama jsem ráda, že mi není špatně.

Podél silnice jsou domky a malé obchůdky s barevnými sladkostmi. Všude dřepí lidé a vykládají si. Sem a tam narazíme na buddhistickou pagodu, která navzdory špíně, blátu a silnému zápachu, vypadá velmi čistě a čerstvě. Po dobrodružné cestě plné serpentin se objevují první čajové zahrady, mezi nimi stojí bývalý koloniální dům. Jsme uvítáni a je nám nabídnuto občerstvení. Pak už si můžeme vybrat pokoje k přenocování s úžasným výhledem. Padneme šťastně do postelí jak podťaté vrby. To byl teda den!

Den 2: Už dědeček pana Sanjay Bansal hospodařil na čajových zahradách. Jeho bratranec Anil Bansal, který nás doprovází je prezident a manažer. Pan Bansal se stará o dalších 9 ekologicky obhospodařovaných čajových zahrad s rozlohou 90 000 hektarů obdělávané plochy. Větší část leží v Darjeelingu. Všichni mají pečeť Fair Trade a nadéle se snaží získat další zahrady a předělat je na ekologické pěstování. V 10 bio čajových zahradách žije asi 50 000 lidí, z toho je asi 25 000 sběraček čajů. Na moji otázku proč sbírají čaj výhradně ženy a ne muži, pan Bansal vysvětluje, že ženy mají v prstech víc citu. Muži obdělávají zem, v zimě stříhají keříky, váží a rozvážejí čaj ke zpracování.
Trhají se vrchní lístečky a pupeny. Tyto části dorůstají po 8-10 dnech, to znamená, že každý keřík se musí po 8-10 dne zase otrhat. Na jedno kilo čaje se musí natrhat 8 000 – 15 000 lístečků, záleží na ročním období a kvalitě. Snažíme si udělat představu o této práci. Ke sběrnému místu se přinese plný koš, zváží a naplní se do beden, které se zavezou do fabrik ke zpracování a fermentování. Čerstvě natrhaný čaj se ještě ten den zpracuje. A tak jsme byli pozváni k ochutnání mladého a čerstvého bio čaje Darjeeling, úžasný požitek!

Rodiny sběraček čajů žijí v malých osadách v čajových zahradách. Mají malé barevné domy, zahradu se zeleninou, jednu nebo dvě krávy, drůbež a jsou si téměř soběstační. Staří lidé se starají o děti, o zahrádky se zeleninou a jsou zaopatřeni od svých rodin. Velký důraz je zde kladen na vzdělání a lékařskou péči. Asi 20% celkové plochy v Darjeelingu je obhospodařováno ekologicky.

Lidé jsou spokojenější a šťastnější. Můžeme to vycítit a pozorovat z usměvavých tváří těchto lidí. Když vidí Evropany, stojí vzpřímeně a před kamerou formálně zkamení. Je u nich ještě zjevný starý anglický dril. Tady neplatí jen udržet rovnováhu v přírodě, ale také v lidech, kteří zde žijí. Zde se řídí heslem „žít a nechat žít“.

Den 3: Jedeme do města Darjeeling. Kdo by si pomyslel, že zde žije okolo 100 000 obyvatel! Město leží ve výšce 2 130 m, částečně na strmých svazích obklopené čajovými zahradami.
Ještě před tím, než jsme ochutnali pravé bengálské jídlo, šli jsme na malý okruh po městě. Je zde spoustu obchodů s uměleckým řemeslem a čajem, kde se dá ochutnávat ten nejjemnější Darjeeling. Nakoupili jsme si několik suvenýrů. Ubytovali jsme se v nádherném hotelu Windamere. Jeho zaměstnanci nosí tibetské kroje. Dámám byla nabídnuta horká láhev s vodou pro studené nohy, to se nedá odmítnout!

Přesně ve čtyři ráno já a Michi mhouříme oči na nebe poseté hvězdami. Je asi něco kolem nuly, tak oblékáme vše, co se dá. Jedeme do Tiger Hill, kde skutečně žili tigři, Joschi doufá….
Dnes se tu pohybuje přes tisíc lidí, aby mohli obdivovat nezapomenutelný východ slunce. První růžovo-oranžově-červené paprsky se ponořují do Kanchenjunga, nejvyšší hory Indie. Před ní leží od vršků mlha, která vypadá jako vodopád. Je zde hodně Indů, indických párů na svatební cestě, turistů z Evropy a Ameriky. Tady pod vrcholky Himalájí cítíme jakousi lidskou soudržnost bez hranic. Nádhera!

Potom letíme do Bengaluru, indického obchodního IT centra. Máme setkání s panem CMN (jeho jméno se skládá z 10 jmen jeho předků, CMN jsou počáteční písmena prvních tří jmen). Známe se z Biofachu a SONNENTOR odebírá od jeho bio pěstitelů šafrán, kurkumu, pepř apod. Pan CMN je stále smějící se člověk se smyslem pro humor. V příštích dnech máme možnost pocítit jeho dobrosrdečnou pohostinnost.

CMN začal před 10 lety provozovat ekologické hospodářství v pěstování koření. Průměrný indický hospodář obdělává mezi jedním až dvěma hektary půdy. V konvenčním hospodářství je vysoké procento chemického hnojení, hodně jich zapomnělo na přirozené pěstování. Pan CMN a jeho pravá ruka Pan Umesh se snaží ukázat bio pěstitelům cesty, jak pěstovat v souznění s přírodou.

Den 4: V příštím dnu jsme se vydali kolem rýžových polích, palmových zahrad, třtinových polích a malých vesniček k velké biofarmě rodiny Rangaswamy. Na panu Rangaswamy je vidět jak je pyšný na svůj původ. Jeho rodiče si cení práce svého syna a jsou na něj právem pyšní, jak vede hospodářství ekologickou cestou. Kolem dokola jsou skladové haly a plochy sloužící k sušení koření jako je čili nebo vanilka. Stáj se 60 kusy hovězího dobytka a vlastní zužitkování biomasy vede k nezávislosti, co se týká dodávek energie.

Vysoké kokosové palmy stíní ostatní rostliny. Jsou tu papáje, banány a konečně: palmové kmeny obepínají náš pepř! Jsem překvapena, kamkoli se podívám, roste něco vzácného a krásného. Na plodné zemi jsou všude kopečky kompostu, které se rozkládají a ve správném čase se rozdělují do půdy. Vzduch je vlhký a je velmi teplo. Všichni jsme zpocení a obklopení moskyty. Pro rostlinky je to však to pravé.

Tato na první pohled nepřehledná různorodost je pečlivě plánována a ošetřována. Když je trh přesycen vanilkou, nasadí se kardamon, banány nebo pepř. Dřevo teak slouží jako hranice, ale také chrání před větrem. Éterické oleje se získávají ze stromů pačuli a santalu.

Přímo na kraji poli stojí Nemm strom a hospodáři nám ukazují, jak místo kartáčku na zuby používají rozžvýkanou větvičku z tohoto stromu. Chutná trošku nahořkle, ale hospodáři mají radost z naší zvědavosti. S čerstvě vyčištěnými zuby usedáme ke stolu.

Před každým z nás leží usušený palmový list zformovaný do tvaru talíře a pilní pomocníci běhají s miskami a s kýblíky z ušlechtilé oceli kolem nás a nakládají nám na talíře. Máme rýži, kari, jáhly, zeleninu, jehněčí maso v omáčce a polévku. V Indii se jí vždy pravou rukou. My necvičení si musíme pomoct i levou, ale snažíme se. Poděkujeme za výborné jídlo a plní dojmů jedeme dál. Už se těšíme na noční odpočinek na Hosagundě.

Den 5: Dnes jsme byli pozvaní na svěcení nového domu pro hosty, který byl postaven v rekordním čase a to za 36 dnů. Hinduistický farář vykonává ceremonii zvanou Puja, která má dům chránit před neštěstím a špatným počasím. Svěcení probíhá za doprovodu modliteb a voňavého kouře. Potom Johannes a pan CMN přestřihávají pásku. Vevnitř se již usadil sloní bůh štěstí Ganesch.

Na naši počest a na počest svěcení byl zapálen táborový oheň. Na místě, kde je udusaná hlína začínají pro nás tancovat tanečníci s klacky. Po chvíli vyzývají naše pány k tanci. Hannes se ještě rychle oblékne do vhodného tanečního oblečení a tanci už nic nebrání. Takového jsem mého šéfa ještě neviděla. Nejprve trochu nesměle, ale potom už je v ráži. Joschi nemůže odolat a přidává se také.

U piva a příjemném klábosení dozní i tento večer. Tajemné zvuky a štěkání psů nás všechny ukolébá ke spánku. Doufáme, že Joschi a Hannes budou v novém domku pro hosty pěkné sny.

Den 6: Ráno máme sprchu po indicky. V koupelně není sprcha jen taková prohlubeň, kde je horká voda, kterou si sami nabíráme a poléváme se. Voda se ohřívá venku na ohni a ve vědru se teplota vody namíchá podle potřeby.

Jedeme zpět do Bangalory. Je sobota večer a tak jako u nás se venku pohybuje hodně lidí. Na ulicích nejsou lampy, lidi pobíhají ve tmě. Sem tam jsou vidět osvětlené místa malých chýší, kde si lidé vaří a povídající. Člověk má chuť se zastavit a připojit se. Vracíme se až večer. Pan CMN nám vybral zvláštní místo k přenocování: Bio – hotel v Bangalore! V nabídce mají apartmány všech velikostí a výbornou bio kuchyň. Unaveně padáme do peřin. To byl ale den-džungle do bio hotelu.

Den 7: Ráno jsme pozváni na prohlídku firemních prostor a zpracování. Firma zpracovává sušené suroviny ve větším množství. Postupy jsou stejné jako u nás v SONNENTORu, jen vzdálenosti k pěstitelům jsou v Indii podstatně větší.

Každý pěstitel pracuje samostatně a od nezávislé kontroly si nechává vystavit certifikát pro své bio hospodářství. Pan CMN hledá a podporuje nové a pěstitele, kteří se rozhodnou pěstovat ekologicky. Stará se, aby se k nim dostaly informace související s ekologickým hospodářstvím, pořádá školení a všestranně podporuje, aby vypěstované produkty měly co nejlepší kvalitu. Pěstitel se zařadí mezi vysoce ceněné producenty a místo nízkých výkupních cen dostane spravedlivou cenu.

Blíží se rozloučení. Zde jsme se přesvědčili, že se k pěstování přistupuje zodpovědně v harmonii s přírodou. Jsme šťastní a pyšní, že spolupracujeme s těmito lidmi. I v Indii jsme si zase jednou uvědomili, že je nevyhnutelná transparentní cesta od pěstitele k zákazníkovi.

Skupina lidí se skládala z Johanesse Gutmanna (zakladatele společnosti), Heide Rutten (zástupce značky SONNENTOR v Německu), Michaely Thales (grafičky a fotografky), Johanesse Wenny (vedoucího nákupu) a Michaela Zimmermanna (jednatele „Organic Food Ingredienst“)